Literárně dramatický obor připravuje novou hru.

Před rokem jsme na dramatickém oboru diskutovali témata, která se dotýkaji „náctiletých dětí“.  V tomto věku nejčastěji mladí lidé řeší starosti se školou, vztahy mezi spolužáky, první lásky, rodinu. Začali jsme vše podrobněji rozebírat, mnoho témat k diskuzi nám otevřela oblast nezpracovaných emocí. Co všechno vnímáme, cítíme, prožíváme…

            Tak vznikl  prvotní a  nápad  a myšlenka napsat scénář Neupřímnost bolí o příběhu čtrnáctileté slečny Týny.  Týna má starosti ve škole, matematika jí moc nejde, neví, zda se jí podaří ještě vylepšit známku na vysvědčení, silně na ní doléhají školní povinnnosti… Týně se tyto každodenní starosti ještě prohloubují, onemocněla leukémií. Její  život se dramaticky mění.  Ocitá  se mezi čtyřmi bílými  nemocničními stěnami se spoustou otazníků v hlavě.  Přibývají nové obavy:  Co se to děje v mém těle? Proč se to děje právě mně? Ničemu nerozumím!

            Snažili jsme se načerpat informace  o této nemoci, jak probíhá, jak se léčí, jak  změní život malému pacientovi, ale i  jeho rodině. Hlavně jsme chtěli poodhalit a jevištně zpracovat, jak se cítí  mladý nemocný člověk a třeba i napovědět, jak  nemoc snadněji zvládnout. Pro nejhlubší odpovědi a motivaci hlavní hrdinka Týna zaměřuje pohled do svého nitra, v osobě fiktivní kamarádky  Elišky se setkává se svým vnitřním já a zde čerpá sílu a inspiraci k nasměrování v této obtížné situaci. Eliška vysvětluje Týně, jak důležité je  pozitivně myslet, své myšlenky soustředit na radost, lásku a tvorbu a naopak propustit strach, vinu, neúspěch a selhání. Týna se rozhodne jít za svým velkým snem, už jako malá chtěla tančit a zpívat a nyní nachází silnou motivaci pro tento záměr.  Prochází chemoterapiemi a čeká jí transplantace kostní dřeně, vstupuje  do svého těla a promlouvá  s postavou těleného generála, který jí vysvětluje a podrobně ukazuje, co se  v jejím těle děje.  Dobře informovaná Týna je s důvěrou připravena  podstoupit transplantaci kostní dřeně.

Po  úspěšném uzdravení se začíná věnovat zpěvu a tanci ,  pilně a s radostí pracuje a tvoří, stává se muzikálovou hvězdou. Účastní se projektů  podporující nemocné děti a staré lidi, kterým chce udělat radost a potěšit je v jejich nelehké situaci,  se kterou má  svou osobní zkušenost a sama si jí prošla.

Na příběhu spolupracují oba soubory dramatického oboru, celkem dvacet šest dětí.  Jakub Rajdl Felix, který příběh režíruje, postavil a nacvičil se souborem  Kajetánka několik  tanečních choreografií, vyjadřující pohyb bílých krvinek uvnitř těla, navrhl scénografii a příběh dramaturgicky zpracoval. Žáci staršího souboru se sami podíleli na tvorbě dialogů mezi rodiči, zdravotním personálem a přáteli Týny.  Některé  emotivní scény z nemocnice  podpořili technikou stínohry. V hlavních rolích uvidíte Veroniku Nehasilovou a Johanu Plecitou. Jejich role jsou hodně obsažné co do hereckého vyjádření, ale i do množství textu, který se musely během krátké chvíle naučit. Celý tým dětí souboru Kajetánka pracuje velmi pilně a s velkým zájmem a nasazením. Čeká je  ještě několik zkoušek a v pondělí 24. dubna v sedmnáct hodin vás s radostí přivítají v Městském divadle Na Poště v Benešově na premiéře hry Neupřímnost bolí   !!

/upload/gallery/Plakt-Neupmnost-bol-kopie.jpg